Ferdydurke – román Witolda Gombrowicze a divadelní adaptace

Možná jste narazili na zvláštní slovo „Ferdydurke“ a přemýšlíte, co se za ním skrývá. Jde o jeden z nejvýraznějších polských románů 20. století, který v roce 1937 napsal Witold Gombrowicz, a letos se dočkal vůbec první české divadelní adaptace v pražském MeetFactory. Tento článek vás provede příběhem knihy, jejím autorem i tím, proč její absurdní svět stále oslovuje diváky.

Autor: Witold Gombrowicz ·
Rok prvního vydání: 1937 ·
První česká divadelní adaptace: MeetFactory, Praha

Specifikace románu a inscenace ukazují na silné propojení literární předlohy s divadelní praxí.

Co je Ferdydurke a kdo je jeho autorem?

Ferdydurke není jen podivně znějící název – je to román, který polský spisovatel Witold Gombrowicz vydal v roce 1937 a který se stal jedním z mezníků absurdní literatury. Autor, narozený v roce 1904 a působící v emigraci až do své smrti v roce 1969, se proslavil satirickým pohledem na společenské formy a konvence. Jeho styl je natolik osobitý, že se dodnes vyučuje na literárních seminářích po celém světě.

Kdo je Witold Gombrowicz?

Witold Gombrowicz (1904–1969) je považován za jednoho z nejoriginálnějších polských spisovatelů. V jeho díle se mísí absurdita, groteska a hluboká kritika lidské přetvářky. Kromě Ferdydurke napsal i romány jako Trans-Atlantik nebo Pornografie. Po vypuknutí druhé světové války zůstal v Argentině, kde strávil téměř čtvrt století, a do Evropy se vrátil až v 60. letech. Jeho dílo je dnes překládáno do desítek jazyků a zkoumáno v kontextu existenciální filozofie.

Kdy vyšla kniha Ferdydurke?

Román vyšel poprvé v roce 1937 v Polsku (zdroj: Wikipedie – historie publikace). První český překlad od Heleny Stachové se objevil až v roce 1965, tedy téměř o třicet let později. Důvodem byla nejen složitost Gombrowiczova jazyka, ale také politická cenzura v komunistickém Československu, která měla problém s autorovým otevřeným pojetím sexuality a kritikou autorit.

O čem je román Ferdydurke a jaké jsou jeho hlavní postavy?

Příběh začíná bizarní situací: třicetiletý hlavní hrdina Józef je navštíven profesorem Pimkem, který ho pomocí „pupilizace“ – jakési nástroje umělé regrese – přinutí vrátit se do puberty a znovu usednout do školní lavice. Tato absurdní premise otevírá dveře k sérii groteskních situací, v nichž Gombrowicz nemilosrdně demaskuje společenské konvence, falešnou morálku a pokrytectví. Děj se odehrává v uzavřeném světě školy, rodiny a maloměsta, kde je každý nucen hrát roli, která mu byla přidělena.

Podle popisu na kdykam.com – průvodce kulturními akcemi je inscenace v MeetFactory charakterizována jako „provokativní jevištní adaptace Gombrowiczova surrealistického románu“, která zkoumá identitu a sociální konformitu prostřednictvím postavy muže uvězněného v dospívání.

Jaké jsou hlavní postavy?

• Józef (Ferdydurke): vypravěč a hlavní hrdina, který je uměle uvržen zpět do puberty
• Profesor Pimko: pedantský učitel, který symbolizuje autoritářský vzdělávací systém
• Spolužáci a mládež: postavy jako Mieczysław, Syfon nebo Zosia, každá ztělesňující jiný typ sociálního herectví

Jaké jsou hlavní témata?

• Forma vs. podstata: lidé jsou nuceni přijímat společenské masky – „formy“ – které je definují, ale zároveň dusí
• Nezralost a dospívání: autor tvrdí, že dospělost je jen iluze, pod kterou se skrývá stále nezralé já
• Kritika nacionalismu a konvencí: román útočí na polský tradicionalismus a slepé uctívání minulosti

Proč to dává smysl: Gombrowiczův román ukazuje, že každý z nás je do jisté míry „nedokončený“ a že společnost nám vnucuje identity, které nemusí odpovídat tomu, kým skutečně jsme.

Proč je Ferdydurke považováno za kontroverzní dílo?

Již při svém vydání v roce 1937 vyvolalo Ferdydurke vlnu odporu: konzervativní kruhy v Polsku jej označily za skandální, nemravný a útočný. Gombrowicz si dělal legraci z vlasteneckých klišé, katolické morálky i intelektuálního snobství. Jeho popis puberty jako období trapnosti, sexuálního probouzení a sociálního vyloučení byl na svou dobu nebývale otevřený. Dodnes se v některých polských školách vyučuje s varováním, že autor „není vhodný pro slabší povahy“. Paradoxně právě tato kontroverze pomohla románu stát se kultovním.

Jaký je význam názvu Ferdydurke?

Samotný název je bezvýznamné slovo, které si autor vymyslel. Gombrowicz chtěl, aby čtenáře zarazil a nedával najevo žádný jednoznačný význam – stejně jako román sám. V rozhovorech říkal, že hledal „slovo, které by znělo jako něco mezi jménem a nesmyslem“. Někteří literární historici se domnívají, že jde o narážku na anglická slova „fear“ a „duty“ (strach a povinnost), ale tato teorie nebyla nikdy potvrzena.

Proč Gombrowiczovo dílo vyvolalo polemiku?

Kritici mu vyčítali především zesměšňování polské národní identity a otevřené narážky na sexualitu, včetně homosexuálních motivů. V meziválečném Polsku, kde vládla silná katolická morálka, to bylo vnímáno jako útok na samotné základy společnosti. Román byl zakázán ve školách a v komunistickém Polsku po roce 1945 se dlouho oficiálně nevydával. Až v 70. letech se dočkal rehabilitace jako klíčové dílo evropského modernismu.

Co z toho plyne: kontroverze není cílem sama o sobě, ale důsledkem toho, že Gombrowicz psal pravdu, kterou nikdo nechtěl slyšet. Divadelní adaptace v MeetFactory se snaží tuto energii přenést do současného kontextu.

Kde se koná divadelní adaptace Ferdydurke a existuje filmová verze?

První české divadelní zpracování Ferdydurke uvedla MeetFactory (nekomerční centrum současného umění v Praze). Inscenace, kterou adaptovala Kateřina Součková a režírovala Lucie Ferenzová, měla premiéru v červnu 2025. MeetFactory, založená v roce 2001 sochařem Davidem Černým, sídlí v pražských Holešovicích na adrese Ke Sklárně 3213/15 a provozuje divadelní, hudební i galerijní prostory. Programový popis uvádí, že inscenace reflektuje klíčová témata románu – identity, konformity a absurdity každodenního života.

Herecké obsazení zahrnuje Jacoba Erftemeijera, Janu Kozubkovou, Šimona Krupu a Anežku Šťastnou, scénu a kostýmy navrhl Andrijan Trpković (zdroj: YouTube – upoutávka MeetFactory). V programu divadla se objevují termíny jako 10. února nebo 21. března 2025, podle aktuálního rozpisu.

Kdo režíroval inscenaci v MeetFactory?

Režie se ujala Lucie Ferenzová, která patří k mladé generaci českých divadelních režisérů. Adaptaci zpracovala Kateřina Součková, dramaturgyně a překladatelka specializující se na současnou polskou literaturu. MeetFactory na svém archivní stránce divadla uvádí inscenaci v rubrice divadla, což potvrzuje její zařazení do hlavního programu.

Je k dispozici filmová adaptace Ferdydurke?

Dosud nevznikla celovečerní filmová adaptace Ferdydurke v mezinárodní distribuci. V Polsku byly natočeny televizní inscenace a divadelní záznamy, ale žádný oficiální celovečerní film, který by se dostal do českých kin, není doložen. Většina zdrojů uvádí, že román je považován za „nezfilmovatelný“ kvůli své vnitřní monologové struktuře a abstraktnímu pojetí postav. To jen zvyšuje hodnotu divadelní adaptace jako unikátní příležitosti zažít Ferdydurke naživo.

Pro diváky: pokud vás láká inscenace, doporučujeme sledovat program MeetFactory. Vstupenky lze zakoupit přímo na stránkách divadla. Kapacita sálu je omezená, proto se vyplatí rezervovat včas.

Jaké je hodnocení knihy Ferdydurke a kde ji lze zakoupit?

Na české čtenářské platformě Databáze knih sbírá Ferdydurke smíšené, převážně pozitivní recenze. Jeden z komentářů ji označuje za „neskutečně absurdní dílko, kde musí práci s jazykem ocenit snad každý“. Na Goodreads – čtenářská databáze má román hodnocení kolem 3,9 hvězdiček z 5, což odpovídá kultovnímu statusu – není to kniha pro každého, ale kdo ji přijme, miluje ji. Slovy literárních kritiků, Gombrowiczův styl „není pro slabé povahy“ – a to je možná ta nejlepší reklama.

Kde mohu koupit knihu Ferdydurke?

České vydání v překladu Heleny Stachové je běžně dostupné na e-shopech jako Kosmas – české knihkupectví, dále na Amazon.ie – mezinárodní prodejce knih a v běžných knihkupectvích. Cena se pohybuje kolem 250–350 Kč podle vydání. Při nákupu doporučujeme zkontrolovat, zda jde o aktuální vydání s překladem Heleny Stachové, které je považováno za nejkvalitnější.

Čtenářská rada: pokud jste ještě Gombrowicze nečetli, začněte právě Ferdydurke. Je to vstupní brána do jeho myšlenkového světa a zároveň samostatné dílo, které vás nenechá chladnými.

„Ferdydurke je neskutečně absurdní dílko, kde musí práci s jazykem ocenit snad každý.“

– Komentář na Databázi knih

Pro českého diváka a čtenáře je volba jasná: pokud toužíte po literatuře, která vás vytrhne z konvenčního myšlení a donutí přemýšlet o tom, kdo vlastně jste, sáhněte po Ferdydurke. A pokud chcete zažít jeho energii živě, vydejte se do MeetFactory – inscenace nabízí stejně provokativní zážitek jako kniha samotná. Jinak řečeno: čtěte Gombrowicze, nebo se smiřte s tím, že svět je absurdní – on vám to alespoň řekne s nadhledem.